Bydlení v činžáku znamená dohady ohledně úklidu nebo o zamykání vstupních dveří. Jasně, krade se, po baráku se toulá kde kdo. Zamykejte a nepouštějte nikoho cizího do domu, jak prosté! Jenže pak někdo přijde ke zvonkům, zašvitoří kouzelné slovo „letáky“a je v domě.

Jak jsem psala v jednom z předchozích blogů, podomní prodejci si v činžácích či panelových domech jen podávají dveře. A s úspěchem. Kolik lidí změnilo operátora, dodavatele té či oné energie nebo objednalo časopisy, o kterých nikdo nikdy neslyšel, případně hodiny poslouchalo příznivce nějaké církve… O tom, kolik sklepů, bytů či lodžií bylo vykradeno, o tom ani nemluvě.

Jenže, oni si o to často obyvatelé domů koledují sami. Několikrát jsem si všimla zajímavého jevu. Přijde někdo ke zvonkům, zazvoní na několik z nich a zahlaholí jen, že nese letáky a šup, už má odzvoněno a může se volně pohybovat po domě. Čím větší dům, tím větší pole působnosti. Na jednu stranu si lidé pořizují bezpečnostní dveře s několika zámky, pořídí si pojištění domácnosti all-risk, na stranu druhou vpustí do domu jakékoli individum, které umí vyslovit slovo „letáky„.

Jak s tímto bojovat?! Řešením je instalace schránek zvenku domu, jenže to jsou náklady, na kterých se většina nájemníků neshodne. Vím to, při loňské schůzi jsme měli takovou debatu a nakonec se vyměnili jen původní schránky za nové. Asi jste někdy také byli na takové domovní schůzi, tak si tu debatu dokážete představit… A pak, používat rozum, přece… ale když ty letáky… Vždyť bez nich už si většina lidí ani život nedovede představit! Do té míry, že jsou ochotni riskovat i to, že je někdo bude obtěžovat, případně je rovnou vykrade či přepadne…