Nezaměstnanost dosáhla rekordních výšin, bez práce je oficiálně, tj. registrovaných na Úřadech práce přes 629 tisíc lidí. Přibližně dalších 100 tisíc lidí nepracuje, ale v evidenci z rozličných důvodů nejsou. Selhání jedinců? Systému! A ten zareaguje????

Přijde mi, že kdykoli nabere nezaměstnanost obludných čísel, změní se metodika. A hned jsme o pár procentních bodů na tom lépe. Případně se upraví podmínky, za jakých se lidé mohou evidovat na Úřadech práce a ejhle, už pracuje zase o procento lidí navíc. A ti, co nepracují, tak jsou ti, co pracovat nechtějí… Je po problému.

V České republice přibývá nejen počet nezaměstnaných, ale i počet dlouhodobě nezaměstnaných, u kterých rozhodně nelze mluvit o tom, že by pracovat nechtěli. Jedná se nejen o absolventy, ale např. i lidi nad 50 let, případně o ženy po rodičovské dovolené. No a těch pracovních míst, jak je vidno, moc nepřibývá…

Nestačí jen do nekonečna omílat fráze o podpoře zaměstnanosti a podnikání nebo o aktivní politice zaměstnanosti, případně změnit metodiku, aby číslo 8,6% vypadalo vizuálně lépe než skutečných 12-13% nezaměstnaných. Jsou nutné systémové změny – uvolnit otěže podnikatelům a živnostníkům, ulehčit zaměstnávání, odbourat byrokracii, snížit odvody, podpořit vznik částečných úvazků, zajistit dostatek předškolních zařízení, ale můžeme pokračovat i v jiných oblastech, které s nezaměstnaností souvisí. Otázka funkce Úřadů práce, které fungují jen jako výplatní místo různých dávek. Nebo otázka středního odborného a učňovského školství, podpora technických oborů na vysokých školách na úkor humanitních. Ale i dopravní infrastruktura…

O všech výše zmiňovaných problémech se ví léta, jenže změnit metodiku výpočtu nezaměstnanosti bylo jednodušší, že? Tím řešení problému skončilo a jen jsme slýchali: „Ti, co pracovat chtějí, přece práci vždycky najdou… A ti ostatní, ti „nemakačenka“ si za to vlastně mohou sami! Buď pracovat nechtějí, nebo se za prací stěhovat nechtějí, dojíždět nechtějí, případně se nechtějí rekvalifikovat, každopádně si přece za to mohou sami!“ Vážení a milí, je na čase tenhle přístup změnit, realita je bohužel jiná…