ZOO má být vědecké a osvětové centrum pro ohrožená zvířata, pokud možno chovaná v podmínkách jim co nejpřirozenějších. Když se však ZOO nějaké zvíře lidově řečeno nehodí „do krámu“, bez skrupulí ho nechá zabít. Osvětově.

Další dánská ZOO (Jyllands Park ZOO) uvažuje o zabití žirafího samce, opět se jménem Márius. Chtějí do chovu samičku a sameček musí z kola ven. Během kauzy prvního zabití a naporcování žirafího samečka v Kodani v přímém přenosu vyšlo najevo, že takto často postupují všechny ZOO. Sice nezabíjí veřejně s přednáškou, ale nehodící se zvířata utrácejí…

Potřebujeme však taková zařízení? V Česku (ale i jinde v zahraničí) získávají zoologické zahrady různé dotace na svůj chod, bez kterých by nepřežily. Pavilóny a expozice se rozšiřují za pomocí mnohasetmilionových evropských dotací. Na jednu stranu se investují veřejné prostředky do zařízení, které má působit vědecky a přírodu chránit, na stranu druhou, nehodící se zvířata jsou bez milosti utráceny. ZOO se brání, o přesun zvířat není vždy zájem, prodat je prý nemohou, mohl by s nimi někdo kšeftovat nebo je týrat. Raději jsou tedy zvířata utracena.

Chceme takové zoologické zahrady, které sice vypiplají několik ohrožených druhů, aby bez mrknutí oka zabíjela ta, která se jim do expozice nehodí? Já ne. Zvířata volbu mít nemohou, vedení ZOO o úpravě pavilónů či výběru zvířat ano. Takové ZOO si člověk představuje a ne pouť či lunapark, kde je nevhodný kolotoč sešrotován a pro pobavení veřejnosti pořízen nový, atraktivnější…